|
|
Jód v potravinách
Laba, Marija ; Babák, Libor (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato práce řeší důležitost jódu jakožto mikronutrientu pro lidský organismus. Ač se zdá, že jeho požadovaný denní příjem je malý a vyčísluje se v řádech mikrogramů, je pro organismus neméně důležitý. Problematika se zabývá a shrnuje výskyt tohoto prvku v potravinách. Nedostatečný nebo naopak nadbytečný příjmem jódu způsobuje závažná onemocnění. Na základě této rešerše je možné si udělat obraz o zásobení jódem nejen v České republice, ale i ve světě. Ze získaných informací vyplývá, že příjem jódu se různí v závislosti na stravování, zdravotním stavu nebo věku. Velkou roli sehrává i lokalita, ve které žijeme. S jodizací soli a nesprávným stravováním se v současnosti potýkáme s rostoucím problémem nadměrného přísunu jódu do těla. Jelikož je daný problém řešen pouze teoreticky, metody stanovení množství jódu v potravinách zde byly pouze popsány.
|
|
|
Stanovení jodu v potravinách
Malčíková, Hana ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá optimalizací techniky ICP-OES pro stanovení jódu v minerálních vodách. Teoretická část nejdříve charakterizuje jód obecně, dále se zabývá jódem jakožto biogenním prvkem nezbytným pro funkci lidského organismu, jeho výskytem v potravinách a jeho průmyslovému využití. V dalších kapitolách se práce věnuje popisu analytických metod pro stanovení jódu, konkrétně iontové chromatografii a optické emisní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem. K nalezení je i popis principu a instrumentace obou zmíněných metod. Experimentální část se zaměřuje na optimalizaci metody ICP-OES, nastavení přístroje pro IC, přípravu vzorků minerálních vod a analýzu vzorků pomocí obou metod. Výsledky experimentální části vypovídají o obsahu jódu v minerálních vodách dostupných v České a Slovenské Republice.
|
|
|
Jódová gramotnost těhotných žen
Kazdová, Kateřina ; Selinger, Eliška (vedoucí práce) ; Heniková, Marina (oponent)
Tato práce se zabývá jódovou gramotností těhotných žen, což znamená znalostmi těchto žen o roli jódu v potravě. Jód je prvek, jehož příjem je esenciální pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Jeho nedostatek má nepříznivý dopad na zdraví, a to především ohrožených skupin, jako jsou právě těhotné ženy a jejich děti. Tento deficit je v naší zemi problémem a zvýšení jódové gramotnosti by ho mohlo pomoci redukovat. Cílem této bakalářské práce je ověřit, zda existuje vztah mezi jódovou gramotností těhotných žen a frekvencí zařazování potravin obsahujících jód do jejich jídelníčku. Dalším cílem je též nalézt souvislost mezi úrovní této gramotnosti a mírou informovanosti žen a zjistit z jakých zdrojů ženy nejčastěji čerpají informace. Součástí práce je i analýza užívání doplňků stravy a jejich složení. Výzkumu se zúčastnilo 95 žen. Všechny obdržely dotazník, v němž odpovídaly na otázky týkající se nejen samotné jódové gramotnosti, ale i zdrojů o výživě, způsobu jejich stravování, výživových doplňků a dalších témat. Rozebírán byl též frekvenční potravinový jídelníček těchto žen. Polovina z těchto žen navštěvovala Gynekologicko-porodnickou kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, přičemž se jednalo o ambulance jak pro fyziologické, tak pro rizikové těhotenství. Druhá...
|
|
|
Obsah jodu v mléce z konvenčních a ekologických chovů
HOLÍKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením a vyhodnocením obsahu jodu v mléce získaného z ekologických a konvenčních chovů. Šetření probíhalo od června do prosince 2021. Zjištěné výsledky obsahu jodu v biomléce byly porovnány se zjištěnými výsledky obsahu jodu v konvenčním mléce. Dále byl stanoven obsah jodu v mléčných výrobcích z biomléka.
|
|
|
Štítná žláza prasat
ŠTĚCHOVÁ, Petra
Štítná žláza je významný endokrinní orgán, který zasahuje do celé řady procesů v organizmu. Pro optimální produkci tyreoidálních hormonů je nezbytná dostatečná saturace zvířat jodem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zásobení jatečných prasat jodem a ve štítných žlázách vybraných jedinců také morfometrické parametry. Do studie bylo zařazeno 27 kastrovaných kříženců plemen česká landrase a pietrain. Obsah jodu v moči byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody dle Sandell - Kolthoffa. Mikroskopicky byly stanoveny parametry štítné žlázy: délka, šířka, zevní a vnitřní plocha folikulů a výška tyreocytů. Bylo také zjištěno zastoupení jednotlivých velikostních kategorií folikulů. Průměrný obsah jodu v moči byl u sledované skupiny 350,8+-184,3 ug/l, maximum 608 ug/l a minimum 76 ug/l. Optimálně bylo saturováno jodem 44,44 % jedinců, u 11,11 % byl zjištěn deficit a u 44,44 % nadbytek jodu. Průměrná délka folikulu štítné žlázy byla 149,3+-64,8 um, šířka 105,9+-50,6 um, zevní plocha 16810,6+-18030,0 um2, vnitřní plocha 14318,4+-16985,2 um2 a výška tyreocytů 6,2+-2,6 um. Ve štítných žlázách byly zastoupeny z 9,4 % malé, z 62,8 % středních a z 27,8 % velké folikuly. Ve vybrané skupině jedinců byl prokázán dopad různé saturace zvířat jodem na veškeré sledované parametry štítných žláz.
|
|
|
Obsah jodu v mléce a mléčných výrobcích
DAVIDOVÁ, Lucie
Předmětem diplomové práce bylo zjistit a zhodnotit obsah jodu v mléčných výrobcích v distribuční síti České republiky. Práce přináší aktuální informace o obsahu jodu v konzumním mléce a bílých jogurtech, které jsou běžnou součástí stravy většiny lidské populace. Odběr vzorků byl prováděn v prodejní síti v průběhu let 2007 a 2008. Bylo odebráno celkem 43 vzorky konzumního mléka a 59 vzorků bílých jogurtů. Obsah jodu byl ve výrobcích stanovován kolorimetrickou metodou podle Sandell-Kolthoffa. Průměrný obsah jodu v konzumním mléce v roce 2007 byl 300,5 {$\mu$}g {$\bullet$} l-1 a 310,2 {$\mu$}g {$\bullet$} l-1 v roce 2008. Maximální koncentrace obsahu jodu v mléce dosahovaly úrovně 404,8 {$\mu$}g {$\bullet$} l-1 (rok 2007) a 732,0 {$\mu$}g {$\bullet$} l-1 (rok 2008). Nejnižší hodnota obsahu jodu v roce 2007 byla 205,4 {$\mu$}g {$\bullet$} l-1 a 92,8 {$\mu$}g {$\bullet$} l-1 v roce 2008. Průměrný obsah jodu v bílých jogurtech v roce 2007 byl na úrovni 406,0 {$\mu$}g {$\bullet$} kg-1 a 422,7 {$\mu$}g {$\bullet$} kg-1 v roce 2008. Ve srovnání s lety 2005 a 2006 byl zaznamenán mírný pokles obsahu jodu v mléčných výrobcích. Rozdíly v jeho obsahu byly též zaznamenány u různých výrobců mléčných výrobků a určitý vliv má i sezónnost. Jestliže celková průměrná denní spotřeba mléka a mléčných výrobků činí 0,64 litru na osobu, pak je denní doporučená dávka kryta ze 130 %.
|
|
|
Obsah mikroprvků v konzumních vejcích
DUŠOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo analyticky ověřit aktuální stav mikroprvků (jódu, mědi, zinku a manganu) v konzumních vejcích. Výsledky výzkumu přináší informace o obsahu sledovaných mikroprvků ve vaječném žloutku a významu vajec jako zdroje těchto mikroprvků pro výživu člověka. Vejce pocházela v roce 2007 i 2008 ze 13 malochovů a ze 7 velkochovů. Průměrný obsah jódu v čerstvém žloutku vajec z velkochovů byl v roce 2007 1285,2 {$\pm$} 861,6 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, zinku 63,71 {$\pm$} 31,08 mg{$\bullet$}kg-1, mědi 7,42 {$\pm$} 4,88 mg{$\bullet$}kg-1 a manganu 1,02 {$\pm$} 0,84 mg{$\bullet$}kg-1. Průměrný obsah jódu v čerstvém žloutku vajec z malochovů byl v roce 2007 387,1 {$\pm$} 214,3 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, mědi 10,90 {$\pm$} 5,28 mg{$\bullet$}kg-1, zinku 73,54 {$\pm$} 44,33 mg{$\bullet$}kg-1 a manganu 1,28 {$\pm$} 0,75 mg{$\bullet$}kg-1. V roce 2008 byla průměrná koncentrace jódu v čerstvé hmotě žloutku vajec z velkochovů 1071,9 {$\pm$} 543,9 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, Cu 20,63 {$\pm$} 8,85 mg{$\bullet$}kg-1, Zn 29,59 {$\pm$} 8,67 mg{$\bullet$}kg-1 a Mn 1,42 {$\pm$} 0,62 mg{$\bullet$}kg-1. V roce 2008 byla průměrná koncentrace jódu čerstvé hmotě žloutku vajec z malochovů 340,7 {$\pm$} 330,6 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, mědi 17,95 {$\pm$} 6,19 mg{$\bullet$}kg-1, zinku 33,10 {$\pm$} 7,97 mg{$\bullet$}kg-1 a manganu 1,22 {$\pm$} 0,54 mg{$\bullet$}kg-1. Vejce z velkochovů kryjí denní potřebu jódu dospělého člověka z 6,8 {--} 13,5%, mědi z 13 -17,3%, zinku z 2,5 {--} 3,1% a manganu z 0,4 {--} 1,1%. Ze získaných výsledků vyplývá, že pouze obsah jódu ve žloutku je zřetelně ovlivněn jeho příjmem krmnou dávkou, intenzitou snášky a stádiem snáškového cyklu. U ostatních prvků uvedené závislosti nebyly jednoznačné. Koncentrace jódu ve vaječném žloutku byla stanovena spektrofotometricky metodou podle Sandell-Kolthoffa, modifikovanou Bednářem et al., (1964). Obsahy zinku, manganu a mědi ve vaječném žloutku byly stanoveny metodou plamenné absorpční spektrofotometrie (AAS).
|
|
| |
|
| |
|
|
Potraviny ovlivňující funkci štítné žlázy
Ciprová, Markéta ; Chrpová, Diana (vedoucí práce) ; Ezechiášová, Věra (oponent)
4 Abstrakt Východiska: Tato magisterská práce se zabývá problematikou potravin ovlivňujících funkci štítné žlázy. Štítná žláza je významným endokrinním orgánem zasahujícím do mnoha tělesných pochodů, je zcela závislá na vnějším příjmu jodu a současně je náchylná vůči některým přirozeně se vyskytujícím antinutričním látkám. Hlavním předmětem zkoumání byly tedy zdroje jodu a strumigenních látek ve stravě a jejich výskyt ve stravě dospělých osob. Mezi hlavní prameny, z nichž bylo pro tuto práci čerpáno, patří monografie Štítná žláza, uspořádaná Zdeňkou Límanovou, webové stránky odborných institucí Ministerstva zdravotnictví ČR a Světové zdravotnická organizace a samozřejmě aktuální studie zabývající se touto problematikou dostupné ve světových zdravotnických databázích. Téma bylo zvoleno autorkou na základě vyhledání aktuálních témat v oblasti výživy, jež nebyla v posledních letech v rámci oboru Nutriční specialista zpracována jiným studentem. Cíle práce: Primárním cílem diplomové práce bylo prozkoumat a zpracovat aktuální problematiku funkce štítné žlázy, a to hlavně v souvislosti s konzumací potravin, které tuto funkci ovlivňují. Pro tyto účely byl sestaven dotazník usilující o získání dostatečného množství podkladů a dat s cílem určit průměrnou spotřebu jodu a strumigenů z potravin u jednotlivých skupin a...
|
host ::
RSS.